Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když se  místo na Dubinu jede do Bukovic…..

 

Tak to slibuje být docela pěkný víkend. A to jsme tentokrát do LA vyjeli už  dříve….Babča pro tentokrát naplánovala jiné hory než Krkonoše. Oznámila mi, že pojedeme do Jeseníků za Krakenama. Ale  žádná pánská jízda. Že přijede i  Alča s holkama.

 

Tak jsem si to pochvaloval a říkal jsem si, my jsme tři, Alča má tři holky, no to bude paráda. Doufám, že dostaneme ložnice blízko sebe.

 

Z LA do místa srazu - Šumperka je to kousek a navíc to tam všude známe, takže jsem to měl i s procházkou. V Šumperku si nás Jířa vyzvedla a frčeli jsem na místo. Tedy frčeli není ten přesný výraz, cesta je tam přece jen horská. Ale na místě nás paničky vypustily s tím, že celý pozemek je oplocený a tudíž bezpečný. Tak jsem je ve vteřině vyvedl z omylu a ukázal jim, že když je pes šikovný, je venku na to tata. Pak nás Jiřinka vzala do chaloupky. Ukázala, kde budeme spát a získala si okamžitě naše vřelé díky. Ode mě proto, že postel byla krásná, široká, prostě taková, abych se bez problémů vešel i já. Od paničky proto, že náš pokojíček měl jen dvoje dveře. Jedny vedly ven a druhé do skládku s vínem. A skládek byl naplněný. Tak jsem s Krakenama začal propátrávat okolí. Počasí nám přálo. Dala se kávinka, to jsme lítali venku, když šly vařit, zalehli jsme všichni v kuchyni tak, aby z pohybu po ní byla krásná překážková dráha.

Obrazek

 

Ta moje že něco upeče, pokud je z čeho… Bylo. Jablka krásně navinulá a pár švestek ke kterým se nedostaly sojky. Jedna flaška piva, aby bylo možno udělat pivní těsto, jedna flaška vína, aby se nahradil válek a šlo se na věc. Co vím, záviny byly originální, protože přeci jen suroviny nebyly po ruce…ale nakonec úspěch. Odpoledne posezeníčko, pak přijel pán domu, který  konečně uvěřil, že jsme s Hazelem kloni, protože mě viděl v akcích.

Obrazek

 

A navečer přijela Alča s Meguškou a Romy. Bohužel Sáru nechala doma, byli jsme proto v přesile. A to teprve začalo být zajímavé. Prý jsme byli jak ze řetězu utržení, no zařádili jsme si krásně. To bylo koleček okolo chalupy. Jen ten přístup hlavním vchodem mají takový divně děravý, tak jsem si to raději dával jinými cestami. Večer se mi moc líbil a plány na druhý den ještě víc… Spaní jsem měl jak už jsem říkal velmi pohodlné, jen jsem musel hlídat, zda u holek neklapnou dveře, když už spaly jinde. Ráno jsem vyrazil dveře u našeho pokojíku a hned šel Romy složit poklonu jako že se krásně vyspala. Vůbec za to nemůžu, že dveře zůstaly vždy otevřené a Krakeni hned ze zahrady zaběhli kouknout na babču jak se vyspala ona. Trochu ji pošlapali, ale chodili po jednom. To v neděli pak přišli oba a jednu chvíli fakt na té obrovské posteli nebylo k hnutí.

Obrazek

 

Ta moja slíbila sluníčko a ono bylo. Bylo přímo ukázkově, takže po bohaté snídani se zasedlo pod trnku, protože terasu jsme večer rozdupali jako stádo buvolů. Pobíhání po zahradě u Jiřinky je pro labíčata jako dělané. Tam se dělá ta figura co mají Krakeni. Je totiž celá v docela příkrém kopci..takže 100x nahoru a dolů dá pěkně zabrat. Má to jednu nevýhodu, která se projevuje tak, že vždycky  my kluci stojíme tak nějak nad sebou a když si označkujeme místo, odnáší to i ten níže stojící kamarád. Takže nás paničky nechtěly hladit po hlavice….

Obrazek

 

Lidičky se pustili do guláše v kotlíku, chvíli to trvalo, takže měli siestu na zahradě a my jsme chvílemi řádili a chvílemi padli. Já se samo stal věrným průvodcem malé hnědulky. Ovšem není to žádná chudinka, občas mě taky pěkně sejmula. Leon se snažil ukecat Megišku, ale ta je ostrá jako břitva. No taky když se rozhodla nám zdrhnout, tak zdrhla…v cílové rovince to bylo vždycky tak o deset psích délek…

 

Po gulášku pán domu prohlásil, že je velmi zdařilý a že se ta moje už může vdávat. Bych ji nedal. To ať ani nezkouší.

Obrazek

 

Krakeni a holky  jsou tedy na míčky a takové ty různé blbosti co se hází. Jen abych nebyl za troubu jsem lítal s nimi, dokonce jsme se s Leonem přetahovali až jsem překousnul prase. No nějaké škody tedy po nás určitě zůstaly. Celou tu dobu Jířa pobíhala s fotoaparátem a snažila se ukořistit foto. Na nás si ale nepřijde, dokud je klid je klid, ale jak se chystají to zadokumentovat, tak to my se rozejdeme, protože beztak ty fotky zas někam ukážou a člověk pak nemá chvíli klidu.

Obrazek

 

Zato večer, když je zima vyhnala do chalupy, tak to byla paráda. Leonek sebou prásknul na podlahu a chrupal, holky si zalehly jak široké tak dlouhé, Hazelek šel do svého křesla, a pán domu do druhého, a babča do třetího. A na mě žádné nezbylo.Katastrofa. Tak jsem nejdřív zkusil vystrnadit babču,ale ta se nedala.Udělal jsem oči na pána domu a on fakt vstal, nechal mi křeslo a šel na židli. No nejdou to zlatý lidi?  Jsou. Uvelebili jsme se  a spali a spali a spali jako broučci, protože za celý den toho bylo až až.

 

Obrazek

Konec se ale blížil zcela jasně.A tak v neděli přišlo loučení. My odjeli první po stejné trase zpátky do LA a navečer pak až k nám do Krkonoš.

Obrazek

 

Ale na Jeseníky mám ty nejkrásnější vzpomínky. Děkuji Krakeni, že jste mě a babču nechali u Vás prožít takový krásný víkend a hlavně, že lidičky na nás kluky mysleli a pozvali nám holky. Doufám, že škody nebyly tak veliké a dojem že jsme zanechali poměrně dobrý a tak se ještě někdy  sejdeme…

Obrazek