Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aron vypravuje  o tom, jak rád návštěvy……

 

Obrazek

 

Návštěvy miluju.

Všechny, ty co chodí dobrovolně k nám taky! Vítám úplně každého. Řada návštěv se k nám domů taky dostane jen díky tomu, že  jsem bdělý a ostražitý a stále někoho čekám? A nebo je to tím, že lépe slyším než moje panička. Tuhle jsem slyšel jak povídala kamarádce: „Prostě jakmile spící Aron vystřelí  jak raketa a žene se smykem do předsíně a  s očekáváním hledí na dveře je jasné, že někdo zvonil, nebo klepal, i když já jsem neslyšela vůbec nic.“

 

Přivítat hosta jak se sluší a patří, tedy vřele…to tedy  umím. Jsou tací, co v kapse mají piškoty a uplácí mě  hned ve dveřích. Jsou však i tací, co se upřímně vyděsíJ.

Dveře babča otevírá úplně  hloupě. Zpravidla tak, že se nedostanu ven a skoro nic nevidím. A to ještě v poslední době dostanu „sedni“. Jako prcek jsem se  dral pod nohama, abych náhodou o něco nepřišel.. Nyní sedím, ale nerad. Hodně nerad.

 

Ta moje mi tuhle povídala, že o mém sezení napíše pojednání. Že to stojí za to. Například při vítání návštěvy je to sed nedočkavý. Prý sedím a při tom se pohybuji. Taková hloupost, jako by to šlo..??!!

Návštěvy chodí za paničkou, ale i za mnou. Ty co chodí za paničkou mě neberou. Nechtějí si hrát, mají prázdné ruce a na mě zbude jen místo pod stolem. Ty co jdou za mnou, ty už vědí, že potřebuji trochu podrbat. Trochu uplatit, prostě, že se mi musí dát najevo, že mě rádi vidí.

Občas k nám chodí návštěvy, které ta moje nepustí dál. Například pán s čistícími prostředky. Chce prodat, MUSÍ se tvářit že mě rád vidí. A to mě babča nechá vyběhnout na chodbu a já mu zkontroluji kvalitu dodávky. Není rád, ale chválí jak jsem vyrostl, protože chce babče vnutit čistič na krby, i když žádný krb nemáme.

 

Nejraději jsem, když k nám přijde soused. On mi taky říká „ sousede“ a krásně mě vždycky pomorduje. Pak mám rád, když k nám přijde někdo se psem, třeba Vandu s Darly nebo Gábinu s Bessy. To něco dostanu a ještě si zařádím.

 

Ale nejen k nám lidi chodí.Také my chodíme na návštěvy !!!

 

Chodím na ně ochotně a rád. Kamkoliv. Je mi jedno jestli jdeme do bytu, do domečku, na chatu… Prostě rád poznávám cizí domácnosti. Babča  říká, že jsem horší jak tchýně.

Zvizitýruji  všechno, kam se dostanu, tam zajdu. Chápu to dobře? Znamenají otevřené dveře pozvání? Já myslím, že je to v pořádku. Zkontroluji co vaří, taky jak šeredí nebo šetří…to juknete do odpadkáče a hned máte jasno. Taky rád vím, jak to u každého vypadá se sociálním zázemím, jakou mají vanu a tak. Projdu byt a nemilosrdně odhalím zapomenuté a zapadlé spodní prádlo, rukavice, šály, čepice, někdy pro jistotou zkontroluji i obsah pračky…. Trochu mám problémy, když se chci podívat jaké mají postele. Ne všude, ale některým lidem to prostě vadí. A při tom bych jim odhalil takový ty nebezpečný zóny- někde jsem to četl…..jo, patogenní!. Protože tam, kde by se mi na posteli nelíbilo, by taky spát neměli.

 

Navštívil jsem řadu domácností. Nejlepší jsou ty, kde bydlí další psék.. Např.se mi líbí u Bessy. Nějakou chvilku jsem tam pobyl a tam je to skvělý.

 

Taky u Quentýnů jsem byl a dlouho, tu domácnost mám v malíku, rád bych to pro ně udělal, ale tam mi  nedovolili vyzkoumat, zda mají postele vůbec správně postavený.

 

Byl jsem taky u Maxíků. Dobrý, jen kuchyň nemají dimenzovanou na to, aby tam byl  Lukáš, Max i já.

 

Do domečku u vnoučátek jsem dlouho ani nesměl. Ale už můžu, už jsem tam i spal a můžu říct zcela odpovědně, postele v pokojíčku jsou OK. Oni mají v celém bytě podlahy po kterých neutajíte pohyb. Klapu….to doma, jak říká babča se pohybuji jako smrad. Ale zase tam mají strašně pohodlné sezení a mívají otevřenou spíž se zatahovačkama, do které často chodí. Víte co to znamená? No přeci že je skoro pořád otevřená a hrnce a pekáče od oběda se tam dávají na podlahu. To je pak ovšem klapání velká nevýhoda.

 

Co tedy miluji, návštěvy v práci. Chodil jsem občas na návštěvu do práce k babče. To se mi líbilo, protože jsem mohl být celý den s ní, k dispozici asi 12 odpadkových košů s různými tajemstvími, kde kdo mě tam muchlal a hladil, nosili mi piškoty a jiné pochutiny. Nedávno jsem byl na jiném pracovišti a to s Denýskem v kosmetice. Taky mě chválili, objevil jsem tam ve skladu kožešiny na které zapomněli, a určitě byla Lucka ráda, že mohla udělat pořádek ve všech spodních příčkách všech těch poliček, protože podle mého bylo potřeba ty krabičky, svíčky, dózičky, ubrousky a tak… dát úúúplně jinak. A taky ta pani kadeřnice byla ráda. Konečně místo, kde nikomu nevadilo, že jsou na podlaze chlupy.

 

Takže projdu domácnost a ze slušnosti sním vše co nabídnou. Musím vám říct, že ne každého to napadne mi něco nabídnout.

 

Dnes už tolik nečtu, dřív jsem ještě prostudoval denní tisk  a časopisy. Taky polínka u krbů a kamen mám rád. Hlavně když si můžu jedno někam odnést a ožužlat.

 

Myslím, že jsem dobrý host. Myslím, že jsem tak dobrý, že už bych mohl na návštěvu i do hospody. Ale babča nechce ani slyšet. Prej…. kdo by to platil? Pokud jsem někdy někde něco zničil, bylo to nedopatření a neopatrnost hostitele. Dodatečně se za to omlouvám.

 

Ale jak říkám, návštěvy miluji. Kdyby jste nás někam chtěli pozvat, abych to u vás taky zkontroloval, stačí nechat vzkaz u babči, ona už mi to vyřídí……